Spojte se s námi

rozhovory

Rozhovor: 'Stovky bobrů' z vás udělají věřící

Zveřejněno

on

Stovky bobrů

Filmařské duo Cheslik a Tews se osvědčilo opět To jste nepotřebují velký rozpočet dělat magii. Ať už stavějí grotesky nebo skrývají počet bobrů, kteří ve filmu skutečně jsou, Stovky bobrů donutí vás věřit v jejich rozmarný svět.

Stovky bobrů vypráví epický příběh o vytrvalém lovci kožešin, který bojuje se stovkami bobrů. Jednoduché efekty, které se zrodily jako forma praktičnosti při natáčení s minimem rozpočtu, dodávají filmu bohatý charakter.

Posadil jsem se, abych si promluvil s režisérem, spoluscenáristou a mistrem efektů Mikem Cheslikem a spoluscenáristou a hvězdou filmu Rylandem Bricksonem Colem Tewsem, abychom probrali Stovky bobrů, DIY filmování a radost z natáčení filmů s přáteli.


Kelly McNeely: Máte tak jedinečný hlas a vizi. A jsem tak zvědavý, kde se vzal nápad na tento film a co inspirovalo nebo ovlivnilo rozhodnutí udělat z něj němou fotku?

Mike Cheslik: No, tak dál Jezero Michigan MonsterKe konci jsme udělali sekvenci efektů, která byla z velké části tichá. A opravdu jsme si to užili a pomysleli jsme si, pojďme udělat takové efekty a fyzicky řízenou akční sekvenci, ale na celý film. A pak to udělejme na sněhu, protože jen my a všichni naši kámoši ze střední bychom chtěli jít střílet do sněhu. A tak jsme usoudili, že to na trhu filmů dokáže odlišit. A to byl můj postoj k tomu.

Ryland Brickson Cole Tews: Už jen to, že v tomto filmu nejsou žádné dialogy, je to černobílý groteskní zimní epos... Bylo to něco jako, no, pokud se opravdu chceme odlišit od všech ostatních, asi bychom to měli udělat. Tak těžké a tak hrozné, jak to bude –

MC: A to bylo. 

RT: A to rozhodně bylo, byl to naprosto mizerný zážitek, zvlášť když je režisérem [gestikulace na Cheslika]. Ale to bylo to, co jsme museli udělat, abychom se oddělili. Myslím, že jsme to nějak zvládli.

km: Rozhodně jsem s tebou cítil ve všech scénách, kdy běháš bosý ve sněhu... Jsem v Kanadě, takže znám bolest, naprosto to chápu.

RT: Právě jsme měli promítání tady ve Fantasii, věděli jsme, že když strčím nohy do sněhu, všichni budou jako [zalapání po dechu]. Když se dostanete dolů, víte, Mexiko nebo Brazílie. Jsou prostě jako – [bezohledná reakce].

KM: Musím položit palčivou otázku, která je na mysli každého. Kolik tam bylo bobřích obleků? Kolik jste jich museli vyrobit? 

MC: No, nevyrobili jsme je, naštěstí jsme je objednali z jako, v podstatě "bobr kostým.com", "mascotusa.com"... Mascot USA samozřejmě sídlí v Pekingu. Když jsme první zimu měli trochu peněz, mohli jsme začít s pěti bobry. A pak do druhé zimy jsme vybrali mnohem víc peněz a mohli jsme mít šest bobrů. Je tu jeden záběr, kde vidíte všech šest.

KM: No, vypadá to na mnohem víc než to, takže dobře udělané.

RT: Trocha triku…

KM: A vy, jak jste se našli? Mám pocit, že jste spolu pracovali už nějakou dobu. A co vás inspirovalo k tomu, abyste se dostal k filmu?

MC: No, potkali jsme se na střední škole a víš, já bych jen řekl, Ry, nechceš přijít a hrát si na sněhu? Chcete postavit sněhovou pevnost? Chcete po sobě přijít házet sněhové koule? Ry by řekl: "Ne" - 

RT: Ne, hraju ve fotbalovém týmu. Ale děkuji vám.

MC: Řekl bych, že chceš hrát Super Mario Galaxy 2, Rylande? Chceš přijít a zahrát si to? 

RT: A řekl jsem: Ne, půjdu ven s holkama. 

MC: Rylande, chceš přijít a my bychom rádi nakreslili naše vlastní světy Zeldy? Víš, chceš to přijít udělat?

RT: Naposledy ne, blbečku.

MC: A pak mě dostal do skříňky. Ale nahoře na té skříňce byla pohlednice s bobrem, sletěla dolů a přistála na mně a oba jsme se podívali na pohlednici, na které byl také sníh. A podívali jsme se na sebe a řekli, můj bože, myslíš si to, co si myslím já?

RT: Říkal jsem si, jo, přemýšlím, že půjdu ven s holkama, co myslíš? Takže ano, byla to dlouhá doba. Jsme spolu od střední školy, jen kamarádi, kteří spolu rádi pracují. A na tom je to samé bobři; všichni, kdo si také hráli na bobra nebo jiného zvířecího maskota, byli také jen kamarádi ze základní školy, střední školy, vysoké školy, víte. Je skvělé mít velkou partu lidí, kteří vám mohou pomoci, které znáte celý život, kterým můžete v podstatě věřit.

KM: Nyní s Jezero Michigan Monster a Stovky bobrů, je tam velmi vynalézavý filmařský styl. Co vás vedlo k tomu, že jste natočil například béčkový horor z 50. let a němý film? Co inspirovalo, že „udělejme to tento", protože je to velmi odlišné a pěkně špinavé. A funguje to skvěle, takže dobře.

RT: S Jezero Michigan Monster, neměli jsme žádné peníze. A tak to bylo něco jako, no, nemůžeme natočit skvěle vypadající 4k barevný film. Nemáme technologii. Takže jsme se jen pokusili udělat druhý konec spektra, zkusit něco, co je úplně jiné. Z toho tedy vzešla ta 16mm černobílá estetika.

MC: Efektový záběr můžete udělat mnohem rychleji; pokud je to v tomto vzhledu, můžete udělat efektový snímek za dvě hodiny místo dvou dnů. Takže z toho vzhledu tak nějak vyrůstá celý film. A pak můžete napsat něco, co je mnohem bláznivější, protože nejste omezeni množstvím času, který by zabral snímek s vážnými efekty. Takže při psaní můžete mít naprostou představivost.

RT: Jo, protože pokud dokážete přesvědčit diváky, aby se do tohoto světa zapsali během první minuty nebo dvou a řekli: oh, tento je svět… 

MC: Bude to vypadat špatně. 

RT: Bude to vypadat špatně, jo (smích). Ale pak jsi je dostal. Stovky bobrů má přes 1500 efektových snímků, ale teď jsou na světě a jsou ochotni přijmout tyto levněji vypadající efekty. 

MC: Ale vyrostlo to z toho pohledu ven, nepocházelo to z vášně pro nějaký konkrétní žánr. Nebyla za tím žádná láska, byl to chytrý marketing. Bylo to doslova jako… Jezero Michigan Monster – je v tom monstrum, takže se dostáváme na žánrové festivaly. Je tam napsáno Michiganské jezero, takže se dostáváme na středozápadní festivaly. Stovky bobrů – památný titul zvířete. To je veřejná IP adresa. Němý film mě moc nezajímá. Ryland neviděl žádný z těchto filmů o vodních příšerách Tvor z Černé laguny. Lidé si vždy říkají: „Jaká chytrá parodie na filmy o příšerách, se kterými Ryland natočil Jezero Michigan Monster“ a Ryland se na mě vždy otočí, jako: „Neviděl jsem žádný těch sraček“.

KM: No, vyřeš to. Zmínil jste, že ve filmu je samozřejmě spousta efektových záběrů, jaký byl nejsložitější nebo nejnáročnější efekt?

MC: Věci, které byly fyzicky obtížné, byly někdy v postprodukci velmi snadné, a věci, které byly fyzicky snadné, mohly v poště trvat týden. Nevím... ta pitomá honička se projevila navždy... [k Rylandovi] Jaká je dobrá odpověď na tuto otázku?

RT: No, to není moje oddělení, Miku.

MC: No fyzicky, aby Ryland fyzicky sjel z kopce s krabicí. Je to pro něj tak těžké, ale je skvělé to jen tak zapojit. Ale pro mě ta scéna honičky… Jerry Kurek, jeden z našich bobrů, který hraje bobřího právníka – oba bobří právníci – Jerry dělal efekty pro pronásledování a první pass trval přes měsíc, a pak jsem udělal pas a bylo to nejdelší, co jsem udělal, ta hloupá honička. A stále to vypadá falešně. Stále to není správně provedeno, v době, kdy to sledujete, jsme pravděpodobně efekty několikrát upravili. 

RT: To je ta věc, že ​​75–80 % filmu je natočeno v severním Wisconsinu, v zimě venku, v lesích. Ale je tu pár věcí na zeleném plátně, které jsme stále většinou točili venku s velkou zelenou plachtou venku. Ale je to legrační, protože ve scéně bobří lóže se to všechno dělalo na zelené obrazovce, ale to bylo jen v mém starém bytě, kde jsme všude kolem mého bytu dávali zeleň.

MC: Bylo to tak nevýrazné. Nevypadalo to jako natáčení filmu.

RT: Ne, byli jsme to já a Mike a naše kameramanka Quinn [Hester] tam asi tři dny – jako 20 hodin – jen natáčeli celou tuhle honičku na kládě... Vypadalo to méně působivě než Jezero Michigan Monster, pokud je to vůbec možné. 

MC: Nebylo to jako z filmu. V žádném okamžiku to nevypadalo jako filmová kulisa. Ani jsme nenatáčeli film, sbírali jsme prostředky pro tyto kompozice po efektech. Dobře, mám odpověď. Nejtěžší jednotlivá rána je ta hloupá rána, která se ani nezasměje, kde se převrátí dozadu a dopadne na led. Voda se změnila v led a on přistane na ledě. Pamatuješ si to? Poté, co skočil ze skoku? Jestli to někoho zajímá, tak to byla ta nejtěžší rána. 

KM: Jsou nějaké další žánry, kterým byste se chtěl věnovat? Vím, že tento druh vyšel z toho, že to byl ten monstr film ve stylu B a němý film. Jsou ještě nějaké další žánry, které byste chtěl zkusit příště?

MC: Ano, určitě existují. Spíš přemýšlíme o bojových filmech. 

KM: Skvělé.

RT: Jak říká Mike, v příštím budeme mít pravděpodobně mnohem více Kung Fu.

MC: Všimli jste si, že když se na to díváte, říkáte si: „To je v pořádku. Ale kde je Kung Fu?"

KM: Všiml jsem si hodně opravdu skvělých bojových choreografií na konci, když děláte celý kousek v bobří přehradě. To bylo bojové choreo A+.

RT: Jo, náš bojový choreograf John Truei, je to skvělý člověk. Je to také hrozný člověk. 

MC: Měli bychom ho jít vzbudit. Stačí vzít notebook. Někde omdlel na gauči.

RT: Uvědomili jsme si to, když jsme stříleli Stovky bobrů, je opravdu zábavné točit bojové scény se svými přáteli. To byla podle mě ta největší zábava na natáčení, bylo to, že jsme měli všechny naše přátele v kostýmu bobra a my jsme choreografovali bojovou scénu. Bylo to tak zábavné. 

Protože pak stejně jako zbytek filmu – i tohle bylo opravdu dobré pro morálku – každý den po natáčení Mike natáčel záběry do střihu a prostě začal stříhat, takže bylo dobré to vidět ještě tu samou noc. Takže všichni pijeme pivo, víš, bavíme se a pak Mike začne dělat hrubou úpravu nebo cokoli jiného a pak to můžeš vidět z první ruky, jako: "Oh to je co jsme dnes dělali. Dobře, už to chápu." Vidím, odkud Mike přichází, vidím jeho vizi, dobře, asi zůstanu v lese další den.

MC: Jo, pomáhá ti to získat důvěru svého týmu, ukázat jim, co umíš, protože jinak je to tak hloupý pocit.

KM: Když bojujete a v podstatě každý zásah má ten obrovský oblak prachu…

MC: Měli bychom vzbudit Johna. To by bylo opravdu vtipné. 

RT: [Smích] Nedělejme to.

MC:  Takže John by řekl: „Dej mi to teplo!“, a co tím myslel, je, že na věc, která má být zasažena, nanesete spoustu dětského pudru, a pak je to, jako by každý zásah obrazovka zbělela, protože to dal. hodně dětského prášku v…

RT: To je starý hongkongský trik z 80. let, kdy při každém nárazu budete mít nějaký dětský pudr nebo tak něco... prostě tomu dodává tu pěknou kvalitu. Nevím, jak bys to nazval? 

KM: Dává tomu kvalitu „POW“…

RT: Jo, jo.

KM: Hodně mi to připomíná, Nebojácná hyena, Půlka bochníku kung-fu, ty velmi rané filmy Jackieho Chana. Je to fantastické. Tak co vás čeká dál? Kromě nadějného Kung Fu filmu…

MC: Budeme cestovat po celé zemi, můžete nás sledovat @HundredsofBeavers na Instagramu a přijet do města poblíž vás a pravděpodobně VOD ve stejnou dobu. To se stane později, ale právě teď děláme festivalový běh a můžete sledovat, kde jsme. A když půjdete na promítání, možná se tam objeví bobr.

Pokud máte zájem dozvědět se více Stovky bobři, můžete si přečíst můj celá recenze filmu zde.

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Click to comment

Chcete-li přidat komentář, musíte být přihlášeni Přihlášení

Napsat komentář

rozhovory

Tara Lee mluví o novém VR hororu „The Faceless Lady“ [rozhovor]

Zveřejněno

on

První vůbec skriptovaná série VR je konečně na nás. Dáma bez tváře je nejnovější hororový seriál, který nám přináší Šifrovat televizi, ShinAwiLa sám mistr gore, Eli Roth (Cabin Fever). Dáma bez tváře si klade za cíl revolucionizovat svět zábavy jako zname to.

Dáma bez tváře je moderním pojetím klasického irského folklóru. Série je brutální a krvavá jízda zaměřená na sílu lásky. Nebo spíše prokletí lásky může být vhodnějším zobrazením tohoto psychologického thrilleru. Synopsi si můžete přečíst níže.

Dáma bez tváře

"Vstupte do hradu Kilolc, nádherné kamenné pevnosti hluboko na irském venkově a domovu nechvalně známé „Lady bez tváře“, tragického ducha odsouzeného k procházce rozpadajícím se panstvím na věčnost. Její příběh ale zdaleka nekončí, jak se chystají zjistit tři mladé páry. Přitáhl je do hradu jeho tajemný majitel a přišli soutěžit v historických hrách. Vítěz zdědí hrad Kilolc a vše, co v něm leží... živé i mrtvé."

Dáma bez tváře

Dáma bez tváře měl premiéru 4. dubna a bude sestávat ze šesti děsivých 3D epizod. Fanoušci hororů se mohou vydat Meta Quest TV sledovat epizody ve VR nebo Facebook Crypt TV stránku pro zobrazení prvních dvou epizod ve standardním formátu. Měli jsme to štěstí, že jsme si mohli sednout s královnou křiku Tara Lee (Sklep) k diskusi o pořadu.

Tara Lee

iHorror: Jaké to je vytvořit vůbec první naskriptovanou VR show?

Tara: Je mi ctí. Herci a štáb po celou dobu měli pocit, že jsme součástí něčeho opravdu výjimečného. Dostat se k tomu a vědět, že jste první, kdo to udělal, byla taková stmelující zkušenost.

Tým, který za tím stojí, má tolik historie a tolik fantastické práce na jejich podpoře, takže víte, že se na ně můžete spolehnout. Ale je to jako jít s nimi na neprobádané území. Bylo to opravdu vzrušující.

Bylo to opravdu ambiciózní. Neměli jsme moc času... opravdu se musíte koulet s údery.

Myslíte si, že se z toho stane nová verze zábavy?

Myslím, že se to určitě stane novou verzí [zábavy]. Pokud můžeme mít tolik různých způsobů, jak sledovat nebo prožívat televizní seriál, je to fantastické. Myslím, že to převezme a vymýtí sledování věcí ve 2d, pravděpodobně ne. Ale myslím, že to dává lidem možnost něco zažít a být do něčeho ponořeni.

Opravdu to funguje zejména u žánrů jako horor... kde chcete, aby na vás něco letělo. Ale myslím, že tohle je rozhodně budoucnost a vidím, že se takových věcí vyrábí víc.

Bylo pro vás důležité přinést na plátno kus irského folklóru? Už jste se s příběhem seznámili?

Slyšel jsem tento příběh jako dítě. Je něco na tom, že když opustíte místo, odkud jste, najednou jste na to tak hrdí. Myslím, že příležitost natočit americkou sérii v Irsku… vyprávět příběh, který jsem slyšel jako dítě, když jsem tam vyrůstal, jsem byl opravdu hrdý.

Irský folklór je známý po celém světě, protože Irsko je taková pohádková země. Abych to poznal v žánru, s tak skvělým tvůrčím týmem, jsem na to hrdý.

Je horor váš oblíbený žánr? Můžeme očekávat, že vás uvidíme ve více těchto rolích?

Mám zajímavou historii s hororem. Když jsem byl malý [můj táta] mě v sedmi letech donutil dívat se na Stephena Kings IT a to mě traumatizovalo. Byl jsem takový, že to je ono, nekoukám na horory, nedělám horory, to prostě nejsem já.

Díky natáčení hororů jsem byl nucen se na ně dívat... Když se rozhodnu sledovat tyto [filmy], je to tak neuvěřitelný žánr. Řekl bych, že jsou to, ruku na srdce, jeden z mých nejoblíbenějších žánrů. A také jeden z mých oblíbených žánrů, protože jsou tak zábavné.

Udělal jste rozhovor pro Red Carpet, kde jste uvedl, že „Žádné srdce v Hollywoodu není“.. "

Udělal jsi svůj výzkum, líbí se mi to.

Také jste uvedl, že dáváte přednost nezávislým filmům, protože tam najdete srdce. Je tomu tak stále?

Řekl bych, že v 98 % případů ano. Miluji nezávislé filmy; moje srdce je v indie filmech. Znamená to, že kdyby mi byla nabídnuta role superhrdiny, odmítl bych ji? Rozhodně ne, prosím, obsaďte mě jako superhrdinu.

Jsou některé hollywoodské filmy, které naprosto zbožňuji, ale na natočení nezávislého filmu je pro mě něco tak romantického. Protože je to tak těžké... je to normálně práce z lásky k režisérům a scénáristům. Když vím, co všechno k tomu patří, cítím se u nich trochu jinak.

Diváci se mohou chytit Tara Lee in Dáma bez tváře nyní Meta quest a Facebook Crypt TV strana. Určitě se podívejte na trailer níže.

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Pokračovat ve čtení

rozhovory

[Rozhovor] Režisér a scénárista Bo Mirhosseni a hvězda Jackie Cruz diskutují – 'Historie zla.'

Zveřejněno

on

Chvění Historie zla se odvíjí jako nadpřirozený hororový thriller plný děsivé atmosféry a mrazivé atmosféry. Film se odehrává v ne tak vzdálené budoucnosti a v hlavních rolích vystupují Paul Wesley a Jackie Cruz.

Mirhosseni je ostřílený režisér s portfoliem překypujícím hudebními videi pro významné umělce, jako jsou Mac Miller, Disclosure a Kehlani. Vzhledem k jeho působivému debutu s Historie zlaOčekávám, že jeho následující filmy, zejména pokud se ponoří do žánru hororu, budou stejně, ne-li působivější. Prozkoumat Historie zla on Zachvění a zvažte jeho přidání do seznamu sledovaných, abyste měli z thrilleru mrazivý zážitek.

Synopse: Válka a korupce sužují Ameriku a mění ji v policejní stát. Členka odporu, Alegre Dyer, uniká z politického vězení a znovu se setkává se svým manželem a dcerou. Rodina na útěku se uchýlí do bezpečného domu se zlou minulostí.

Rozhovor – Režisér/scenárista Bo Mirhosseni a hvězda Jackie Cruz
Historie zla – Není k dispozici na Zachvění

Spisovatel a režisér: Bo Mirhosseni

Hrají: Paul Wesley, Jackie Cruz, Murphee Bloom, Rhonda Johnsson Dents

Žánr: Hrůza

Jazyk: angličtina

Runtime: 98 min

O Shudderovi

AMC Networks' Shudder je prémiová streamovací video služba, superservisní členové s nejlepším výběrem žánrové zábavy, zahrnující horory, thrillery a nadpřirozeno. Shudderova rozšiřující se knihovna filmů, televizních seriálů a původního obsahu je dostupná na většině streamovacích zařízení v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Během několika posledních let Shudder představil publiku přelomové a kritikou oceňované filmy, včetně HOST Roba Savage, LA LLORONA Jayra Bustamanteho, MAD GOD Phila Tippetta, POMSTA Coralie Fargeat, SATAN'S SLAVES Joko Anwar, Edward ME, Ruben's SKINAM SCARE. SPEAK NO EVIL od Christiana Tafdrupa, WATCHER od Chloe Okuno, WHEN EVIL LURKS od Demiána Rugny a nejnovější z filmové antologie V/H/S, stejně jako oblíbené televizní seriály THE BOULET BROTHERS' DRAGULA, Greg Nicotero's, CREEPSHOW a CREEPSHOW POSLEDNÍ VJEZD S JOE BOBEM BRIGGSEM

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Pokračovat ve čtení

rozhovory

Režisér „MONOLITH“ Matt Veselý o tvorbě sci-fi thrilleru – dnes na Prime Video [rozhovor]

Zveřejněno

on

MONOLIT, nový sci-fi thriller s Lily Sullivan (Evil Dead Rise) se chystá do kin a VOD 16. února! Film, který napsala Lucy Campbell a režíroval Matt Vesely, byl natočen na jednom místě a hraje v něm pouze jedna osoba. Lily Sullivanová. To jí v podstatě staví na záda celý film, ale po Evil Dead Rise si myslím, že je na to! 

 Nedávno jsme měli možnost si popovídat s Mattem Veselým o režii filmu a výzvách, které stojí za jeho vznikem! Přečtěte si náš rozhovor po upoutávce níže:

monolit oficiální trailer

iHorror: Matte, díky za tvůj čas! Chtěli jsme si popovídat o vašem novém filmu MONOLITH. Co nám můžete říct, aniž byste toho příliš zkazili? 

Matt Veselý: MONOLITH je sci-fi thriller o podcasterce, zhrzené novinářce, která pracovala pro velké zpravodajství a nedávno jí vzali práci, když se chovala neeticky. Takže se stáhla do domova svých rodičů a spustila tento druh clickbaity, tajemného podcastu, aby se pokusila získat cestu zpět k nějaké důvěryhodnosti. Dostane podivný e-mail, anonymní e-mail, který jí dá pouze telefonní číslo a jméno ženy a řekne: černá cihla. 

Skončí v této podivné králičí noře, kde najde tyto podivné, mimozemské artefakty, které se objevují po celém světě, a začne se ztrácet v tomto možná pravdivém příběhu o mimozemské invazi. Myslím, že háček filmu je v tom, že na plátně je pouze jeden herec. Lily Sullivanová. Všechno je to vyprávěno z její perspektivy, z toho, jak mluví s lidmi po telefonu, z mnoha rozhovorů ukrytých v tomto honosném, moderním domě v krásném Adelaide Hills. Je to trochu strašidelná epizoda Akta X pro jednu osobu.

Režisér Matt Veselý

Jaké to bylo pracovat s Lily Sullivanovou?

Je skvělá! Právě vystoupila z Evil Dead. Ještě to nevyšlo, ale zastřelili to. Přinesla do našeho filmu spoustu fyzické energie z Evil Dead, i když je velmi uzavřená. Ráda pracuje ze svého těla a vytváří skutečný adrenalin. Ještě předtím, než udělá scénu, udělá před výstřelem kliky, aby se pokusila vybudovat si adrenalin. Je to opravdu zábavné a zajímavé sledovat. Je prostě super při zemi. Nezkoušeli jsme ji, protože jsme znali její práci. Je extrémně talentovaná a má úžasný hlas, což je skvělé pro podcastera. Právě jsme s ní mluvili na Zoom, abychom zjistili, zda by chtěla natočit menší film. Teď je jako jedna z našich kamarádek. 

Lily Sullivanová dovnitř Evil Dead Rise

Jaké to bylo natočit film, který je tak uzavřený? 

V některých ohledech je to docela osvobozující. Je zřejmé, že je to výzva vymýšlet způsoby, jak to udělat napínavým a přimět to, aby se to v průběhu filmu měnilo a rostlo. Kameraman Mike Tessari a já jsme film rozdělili do jasných kapitol a měli opravdu jasná vizuální pravidla. Stejně jako na začátku filmu nemá tři nebo čtyři minuty žádný obraz. Je to jen černé, pak vidíme Lily. Jsou zde jasná pravidla, takže cítíte, jak prostor a vizuální jazyk filmu roste a mění se, abyste měli pocit, že jedete na tuto filmovou jízdu, stejně jako na intelektuální audio jízdu. 

Takže takových výzev je spousta. Jinak je to můj první celovečerní film, jeden herec, jedno místo, jste opravdu soustředěný. Nemusíte se příliš roztírat. Je to opravdu uzavřený způsob práce. Každá volba je o tom, jak přimět tuto jednu osobu vypadat na obrazovce. V některých ohledech je to sen. Jste jen kreativní, nikdy nebojujete jen o to, aby byl film natočen, je to čistě kreativní. 

Takže v některých ohledech to byl spíše přínos než nevýhoda?

Přesně tak, a taková byla vždy teorie filmu. Film byl vyvinut procesem Film Lab zde v jižní Austrálii s názvem The Film Lab New Voices Program. Myšlenka byla, že jsme do toho šli jako tým, šli jsme do toho se spisovatelkou Lucy Campbell a producentkou Bettinou Hamiltonovou a šli jsme do této laboratoře na rok a vy jste od základu vyvinuli scénář s pevným rozpočtem. Pokud budete úspěšní, dostanete peníze na natočení toho filmu. Takže myšlenkou vždy bylo přijít s něčím, co by naplnilo tento rozpočet a bylo pro něj téměř lepší. 

Kdybyste mohl říci o filmu jednu věc, něco, co byste chtěli, aby lidé věděli, co by to bylo?

Je to opravdu vzrušující způsob, jak sledovat sci-fi záhadu a skutečnost, že je to Lily Sullivanová a je to prostě brilantní, charismatická síla na obrazovce. Myslím, že rád strávíš 90 minut tím, že s ní ztratíš rozum. Další věc je, že ano opravdu eskaluje. Působí velmi uzavřeně a má jakési pomalé hoření, ale někam to jde. Držte se toho. 

Jelikož je to vaše první funkce, řekněte nám něco o sobě. Odkud jsi, jaké máš plány? 

Jsem z Adelaide, Jižní Austrálie. Je to pravděpodobně velikost Phoenixu, velikost města. Jsme asi hodinu letu západně od Melbourne. Nějakou dobu tu pracuji. Pracoval jsem převážně na vývoji scénářů pro televizi, posledních asi 19 let. Vždycky jsem měl rád sci-fi a horory. Cizinec je můj nejoblíbenější film všech dob. 

Natočil jsem několik krátkých filmů a jsou to sci-fi, ale jsou to spíš komedie. Byla to příležitost dostat se do děsivějších věcí. Uvědomil jsem si, že to dělám, že je to jediné, na čem mi opravdu záleží. Bylo to jako návrat domů. Bylo to paradoxně mnohem zábavnější snažit se být děsivé, než snažit se být vtipné, což je bolestivé a ubohé. Můžete být odvážnější a podivnější a jít do toho s hrůzou. Úplně jsem to miloval. 

Takže právě vyvíjíme další věci. V současné době tým vyvíjí další, druh, vesmírný horor, který je v prvních dnech. Právě jsem dokončil scénář k temnému lovecraftovskému hororu. V tuto chvíli je čas na psaní a doufám, že se dostaneme na další film. Stále pracuji v televizi. Psal jsem piloty a tak. Je to pokračující grind v tomto odvětví, ale doufejme, že se opravdu brzy vrátíme s dalším filmem od týmu Monolith. Dostaneme Lily zpět, celou posádku. 

Skvělý. Opravdu si vážíme vašeho času, Matte. Určitě na vás a vaše budoucí snažení budeme dávat pozor! 

Monolith můžete vidět v kinech a dále Prime Video 16. února! S laskavým svolením Well Go USA! 

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Poslechněte si 'Eye On Horror Podcast'

Pokračovat ve čtení